Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2016

Virtuální realita jako slepá cesta?

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2016

Ve dnech 3. – 7. října 2016 se uskutečnil již v pořadí 58. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu na brněnském výstavišti (BVV). Bylo evidentní, že brněnským veletrhům se v posledních letech opravdu daří. Vždyť již třetím rokem BVV vykázaly černá čísla. Na nejdůležitějším veletrhu, jakým bezesporu MSV pro BVV je, se tento trend opět projevil.Kapacitní obsazenost pavilonů jednotlivými veletržními stánky, byla jednou z největších, jakou jsem za poslední léta zažil.

Hlavním tématem celého veletrhu byl nově nastupující trend automatizace a digitalizace, souhrnně nazývaný jako Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo-li Průmysl 4.0. Jedná se o trend, který zasáhne postupně celý segment, včetně trhu práce. Vedle robotů a ukázek automatických procesů, byla k vidění i virtuální realita. Můj osobní dojem z virtuální reality, její prezentace a použitelnosti v praxi u jednotlivých vystavovatelů, však ve mě vzbuzoval spíše dojem wow efektu a nutnost potřeby chytit nastupující vlnu tohoto média. Po vyzkoušení řady těchto softwarových a hardwarových přístupů, konzultací a řady otázek, však ve mně čím dál více uzrávalo přesvědčení, že se firmy touto technologií rády chlubí, ale ve skutečnosti vůbec netuší, jak tuto technologii aplikovat v praxi.

Největším tahákem celého veletrhu tradičně bývá robotika a obecně automatizace výrobního procesu v čele s ABB, Mitsubishi Robotics, Kuboušek nebo svařovacím lídrem na světovém trhu, firmou Cloos. Každá z firem potvrdila moje každoroční velké očekávání v daných segmentech.

Průmysl 4.0 změní vše, na co jsme kdy byli v rámci výrobního procesu a trhu práce zvyklí

Velké očekávání se vždy očekává od partnerské vystavují země. Tou letos byla Čína, což samo o sobě vzbuzovalo velký potenciál. Vždyť tato země je jedna ze tří, která vyslala člověka do vesmíru, nachází se zde nejedno NEJ (od největší přehrady na světě, přes nově otevřený skleněný most a nejdelší eskalátor světa, až po úchvatná inženýrská řešení mostů, mrakodrapů nebo tunelů) a ambice čínské ekonomiky jsou pro příští roky opravdu úctyhodné. Čína mohla vystavovat celkem ve dvou pavilonech najednou. Tím zajímavějším však byl pavilon A, kde Čína představila své rychlovlaky a vlakový simulátor. Důvodem bylo zřejmě i to, že český LeoExpress (jako první v EU) se dohodl s čínským protějškem na dodávce prvních rychlovlaků z této země.

Dalo by se samozřejmě dlouze hovořiti o všech možných vystavovatelích, výrobcích, inženýringu, průmyslovém designu apod. do nekonečna, já jsem se však spokojil s trendem v průmyslu, který zde na 58. mezinárodním strojírenským veletrhu byl představen velice bohatou a zajímavou formou. Ukázal odborné a široké veřejnosti trend do dalších let a já jako technologický fanoušek, budu určitě v dalších letech opět velmi rád u dalších kroků, které tento segment Průmysl 4.0 přinese světu a hlavně lidem.